Page 60 - EnterUL ONLINE

GALERIE & UMĚNÍ: ZE ŽIVOTA MUZEA

700 x HRAD STŘEKOV

NEJROMANTIČTĚJŠÍ ZŘÍCENINA V OBRAZECH

Ruina Střekova se pro svou „pohádkovou“ polohu vysoko nad řekou řadí k předním
evropským ikonám romantismu. Výstava k letošnímu jubileu 700 let od první zmínky
o hradě ukáže symbol Ústecka v klasických i nečekaných podobách.

Po něm přijeli čerpat inspiraci z hradu a okol-
ní krajiny Richard Wagner nebo Johann Wolf-
gang Goethe, z české strany podlehli kouzlu
Střekova Karel Hynek Mácha či Josef Mánes.
I když poté i zdejší krajinu rychle ovládly
výdobytky moderní doby a Ústí se zařa-
GALERIE & UMĚNÍ dilo do kategorie nejdůležitějších průmys-
lových center habsburské říše, hrad Střekov
si uchoval svůj romantický náboj. Byl tak
silný, že přestál i dramatické zásahy do pano-
Dnes se to zdá být těžko uvěřitelnou báchor- ramatu spojeného se stavbou Rakouské
kou, ale v první polovině 19. století platilo severozápadní železnice (1873) a Masaryko-
Ústí nad Labem za místo vyhledávané ro- va zdymadla (1923).
mantickými dušemi z celé střední Evropy.
Zatímco v sousedních německých zemích už
naplno funěla průmyslová revoluce, zapadlé
královské město v českém pohraničí žilo
v ozvěnách středověku. Obklopeno hradbami
tu vegetilo pouhých 1500 obyvatel a jejich
hlavním zdrojem příjmu byly okolní vinice
s mezinárodně vyhlášeným podskalským ví-
nem. Idylický obrázek ostrova starých pořád-
ků podtrhovala zřícenina hradu Střekova
vysutá na strmé skále nad divokou hladinou Vyznívá to paradoxně, ale za symbol indus-
řeky Labe. Věhlas Ústí se šířil mezi milovníky triální metropole se vyprofilovala zřícenina
krajiny nenarušené kouřícími komíny a bez středověkého hradu. Charakteristickou
jizev železných tratí se sípajícími lokomoti- siluetu si každý okamžitě spojil s místním
vami. Podpořil ho zejména drážďanský malíř regionem a z pozice oficiálního loga Ústí
Ludwig Richter, který roku 1837 vypodobnil nad Labem romantickou ruinu vytlačil až
hrad na obrazu “Přívoz přes Labe pod Stře- Mariánský most dostavěný roku 1998.
kovem”, čímž vytvořil dodnes uctívanou ikonu Mgr. Martin Krsek
60 romantického malířství Německa. (historik Muzea města Ústí n. L.)